Nekompetentost našich zákonodárců ve spojení s mozkově vyprázdněným úředníkem opět brnká na nervy i peněženky běžných poplatníků.
V poslední době vyšlo několik článků o tom, že ERU (Energetický Regulační Úřad) otáčí kormidlem ve svých názorech a chystá se na již běžící fotovoltaiky, které využily novely energetického zákona a zahájily výrobu bez licence k podnikání v energetice. Samozřejmě změna kurzu zvedla vlnu nesouhlasu zainteresovaných. No a nejvíce zainteresovaní jsou nyní bohatí obchodníci s elektřinou. Proto je to i naštěstí slyšet. Je otázkou, jestli opět účelová nedoslýchavost výše uvedených poleví jako obvykle, až se běžné volání postižených změní v bouři ohrožujících jejich křesla nebo dříve zvítězí selský rozum.
Oč jde?
Jde jednoznačně o letitý problém tradice zákonodárců, kdy po objevení vhodného cíle (rozuměj možnost tématu jej po zjednodušení populisticky dobře prodat) se toto veřejně propaguje jako bohulibý úmysl našich osvícených vůdců. Tento v začátcích pro většinu dobrý záměr pak umí při realizaci dovést z pohledu občana do pekla. Ráj je asi malý, proto se do něj skrz vrátné (zákonodárce) obvykle dostanou jen vyvolení, jež disponují požadovanou finanční vstupenkou (stačí si jen vyhledat případy z minulosti).
Zde z původního záměru podporou výroby energie z obnovitelných zdrojů v místě její spotřeby chránit neobnovitelné zdroje pro budoucí generace, zlepšit efektivnost distribuce a zároveň tím snížit naší energetickou závislost na cizích (a ne vždy nám přátelských zemích).
Cesta k tomu jako obvykle u nás vedla vydáváním legislativních nedodělků z možnosti výkladu ve prospěch toho, kdo podá ruku s penězi. Do doby, než těch ruch s požadavkem na ráj je mnoho a je nutné tento exklusivní klub uzavřít. Takže, když varianta přinášející peklo pro občany (zvýšené ceny elektřiny) i zemi (zábor kvalitní zemědělské půdy) a ráj pro solární barony se z tohoto důvodu zavřela, následovalo krátké období již přiměřenější původnímu záměru ukrajující přemrštěnou smetanu (dodatečné zdanění). Nyní, když i s pomocí velkých hráčů v energetice, kteří si uvědomili potenciální velikost byznysu platila úprava možnosti instalace malé fotovoltaiky do velikost 10kWp bez nutnosti zajišťování náročné licence to vypadá, že bude opět jinak.
ERU začíná prosazovat názor, že i pro tyto malé zdroje, pokud nedokážou garantovat nulový přetok do distribuční sítě je nutná licence. Zatím jen analyzuje podklady pro možnost spuštění jejich kontroly. Výsledkem tvrdého prosazování tohoto výkladu (i když si protiřečí s jinou částí naší legislativy) může být potlačení tohoto trendu instalace malých zdrojů v místě spotřeby, který je plně v souladu s původním ušlechtilým záměrem. Nebo stejně jako v počátcích naší anabáze se solární energii jsme my, diváci stojící před oponou opět slepí a nechápeme záměry režiséra? Například, že je kanonádou podporující spřátelené firmy (první výstřely již dříve spustila solární asociace sdružující firmy podnikajících v oboru) připravující možnosti v podobě schválení zákona stanovující malovýrobcům výrobu v režimu tzv. net-meteringu. Zjednodušeně pro laika, pokud v tomto režimu vyrobím více než spotřebuji, tak tato nadvýroba by bezplatně propadla ve prospěch distribuční společnosti.
Do této chvíle jsem byl nadšený s rozšiřující se nabídky i velkých společností na zřízení malé domácí fotovoltaiky. Měl jsem dojem, že konečně se v této pro naši budoucnost tak významné oblasti blýská na lepší časy. Po dřívějších zkušenostech a nynější změně kurzu ERU si však kladu otázku.
Že by velcí hráči krytí státem opět rozehráli partii lobbingu, ze které vyjdou jako vítězové a řadový spotřebitel opět jako ten poražený? Nebo je to jen příprava karet pro jinou , nám zatím neznámou hru? Zaplatíme ji v podobě nákladů na soudní spory a odškodnění majitelů těchto zdrojů, kteří je postavili v souladu s dříve uznávaným výkladem? Nebo jen v podobě ztracené příležitosti?
A perlička na závěr: Evropská komise schválila opatření navyšující hodnotu výkonu FVE bez licence na pětinásobek ( 50KWp). Toto budeme muset tedy implikovat i do našich předpisů. Proč český byrokrat předhání bruselského jen v dotažení blbostí a jinak spí?